Myšlenky hor

Hory mne vždy obdarují mnou.To,co jsem v sobě objevil nebo mi to hory ukázaly se zde pokusím vyjádřit.Slovy či emocí.

KOLEKTIVNÍ VĚDOMÍ...existuje?...já plně věřím, že ano...párkrát jsem se dostal do situací, kdy se mi to potvrdilo...hlavně tedy u zvířat to funguje naprosto úžasně...u ryb, u ptáků či u skotu...již několikrát jsem se dostal do situací, kdy jsem se při tom svém pobíhání setkal se stádem ovcí, krav či kamzíků...nějak na tom nezáleží, co za druh...

Souboj s egem

26.12.2018

EGO...Soupeřím s ním...neustále...Netvrdím ,že je ego úplně špatné...není....Bez něj bych dříve neběhal,tak jak jsem chtěl...Chtělo soupeřit a já mu dával volnost...Dával jsem mu nažrat a ono bylo spokojené hlavně když jsem na závodech předběhl další a další spoluběžce....Bylo spokojené i přesto,že jsem běhal často úplně na doraz....přes...

Poslední dobou hodně přemýšlím z jakého důvodu se tolik lidí vydává do hor na dlouhé treky,na dlouhou dobu sami...proč,ale úplně sami?...co je k tomu vede? Sám jsem nikdy nebyl na extra dlouhý trek sám z důvodů svých různých osobních výmluv. Ale myslím, že vím proč mne to žene a táhne alespoň třeba na 3 dny do hor samotného. V horách...

Je zvláštní na co kolikrát příjdu,když sám pobíhám v horách...mám na sebe víc času a můžu přemýšlet...přemýšlím jinak...jakoby z jiného úhlu...v horách jsem napojený...cítím to...musím být sám a zjistím mnoho věcí o sobě....jedna z nejlepších věcí,co mne hory naučily je UMĚNÍ PŘÁT SI....opravdu je úžasné,jak věci,co jsem si přál začínají...

ROHÁČE...K Roháčům mám velice vřelý vztah a musím říct,že je to asi moje nejoblíbenější pohoří Slovenska.Nejsou rozlohou moc velké,ale strašně mě baví.Rád je procházím bosky a ještě raději tam běhám,pokud to tedy terén dovolí.Většinou vycházím od parkoviště Zverovka k Tatliakově chatě.Vedou k ní dvě cesty.Jedna po asfaltu (cca 3 km) a tu druhou...

VYSOKÉ TATRY jsem si moc oblíbil a myslím si,že to je hlavně díky jejich velikosti a tudíž možnosti stále něco objevovat.Tentokát jsem zase objevoval hlavně sám sebe.Nebaví mě moc už popisovat cesty kudy jsem se vydal.Tak dnes začnu nejdřív u sebe a pak u cest.

JÁ a BĚH...nedávno jsem při výběhu jsem přemýšlel,co se v posledních letech změnilo?...ÚPLNĚ VŠECHNO...od základu...úplně jsem přestal běhat asfalt...jednoduše mě nebaví a bolí...a začal běhat v horách...sám se psem...v noci,ve dne...kdykoliv..přestalo mi vadit špatné počasí...prostě už neexistuje...mám rád déštˇ i sníh...úplně mě přestala zajímat...

LYSÁ HORA...magické místo,které mi otevřelo oči a hlavu k věcem dříve netušeným...zde jsem začal žít....nejdříve sám jsem tam začal chodit,později běhat a dnes je to droga mého já...prostě zde to vše začalo..a tohle jsem napsal před třemi lety...a stále to platí i po 3 letech...

VĚDOMÉ BĚHÁNÍ:Co pro mne znamená vědomé běhání?Je to ohromně jednoduché.Jako život.Čím déle a více běhám,tím víc objevuji.Špatné,dobré,rovnítko všeho.Objevuji sebe,svět kolem mne.A to mne stále více baví a přivádí v úžas...Mám na sebe čas.Můžu vypnout.Nemyslet.A snážím se o to a učím se při běhu nemyslet.Jen běžet.Zahodit práci,kamarády,špatné...