Já a můj běh

JÁ a BĚH...nedávno jsem při výběhu jsem přemýšlel,co se v posledních letech změnilo?...ÚPLNĚ VŠECHNO...od základu...úplně jsem přestal běhat asfalt...jednoduše mě nebaví a bolí...a začal běhat v horách...sám se psem...v noci,ve dne...kdykoliv..přestalo mi vadit špatné počasí...prostě už neexistuje...mám rád déšť i sníh...úplně mě přestala zajímat rychlost...už je mi to prostě fuk...jsem tam v horách,v lese... TEDˇ!...jen poslouchám vlastní dech a ticho...miluju věčný souboj těla...ten pocit,kdy se postupně vzdaluju od ega a myšlenek...tu postupnou prázdnotu a neuvěřitelný KLID..ten pocit,že splývám s přírodou...to spojení...to věčné setkávání se zvěří...z očí do očí...zblízka...jen já o oni..nejraději v noci...jsem tam a nikde jinde...znovu to probudila ve mně jedna hora a za to jsem vděčný...a jsem zvědav,co bude dál...těším se a raduju..a prostě jen a jen žiju a prožívám a zhluboka se nadechuju...